dotNETportal.cz

Dobré odpoledne.

Tak nějak jsem se dostal do situace, kdy jsem vždy pro inkrementaci Id v databázové tabulce používal vlastnost Identity Specification, kde jsem si nastavil automatickou inkrementaci. Teď jsem si napsal proceduru, kde jsem jako poslední údaj uvedl něco takovéhoto:

SET @NewsID = scope_identity()

Výsledek je stejný ale mohl by mi někdo poskytnout teoretické vysvětlení, jaký je vlastně mezi tímto rozdíl a k čemu se radši přiklonit ?

Rozdíl mezi identity() a scope_identity je mi znám. Spíš mi jde o to, že když nastavím Identity Specification daného řádku tabulky s primary key tak také vždy dostanu automaticky přidělené následující číslo(předpokládám že stejné jako od funkce scope_identity()) a proto byla spíš otázka mířena tak, jestli je lepší pro tento účel využít scope_identity() nebo to nechat přímo na SQL serveru.

Okey, takže se budu tedy držet toho, jak jsem to dělal doposud. Hodnoty ID nechám generovat přímo SQL serverem podle nastavení vlastnosti Identity Specification a pokud budu potřeboval po insertu pracovat s aktuálně přiřazeným ID, které mi SQL server přidělil, natáhnu si jej pomocí SCOPE_IDENTITY(). Tohle by se dalo považovat za dobrý postup ?

Ano, přesně tak.