|
Problém backtrackingu je v tom, že zkoušení všech možností je naprosto nejhloupější řešení, které může trvat velmi dlouho. Úlohy, které se umí vyřešit lépe než backtrackingem, se tak také řeší, a úlohy, u kterých to neumíme, ty většinou neřešíme vůbec, protože by to bylo strašně pomalé a nedožili bychom se výsledku. Úlohy, které se nedají řešit lépe než backtrackingem a kde těch možností není tolik, jsou v drtivé většině případů uměle vykonstruované a tudíž prakticky k ničemu (např. již zmiňovaný kůň na šachovnici atd.). Jako cvičení si to ovšem můžete zkusit napsat. Nemyslím si, že backtracking je téma, o kterém bych mohl psát v nejbližší době článek. Není totiž moc o čem psát, pokud to opravdu nemají být jen matfyzácké hříčky, ke kterým bych se, přestože jsem též matfyzák, nerad uchyloval.
|